Jak člověk začal rozlišovat čisté a špinavé

Potřeba čistoty stoupá s vývojem civilizace. Za vynález mýdla vděčíme vyspělým starověkým říším.Vykopávky ze starověkého Babylóna podávají důkazy, že Babyloňané vyráběli mýdlo minimálně od roku 2800 př.n. l.  Používali tuky svařené s popelem a výsledný produkt byl určen jak na čištění vlny a bavlny, tak pro tehdejší léčebné postupy. V Egyptě zase míchali živočišné a rostlinné oleje s alkalickými solemi, a vytvořili tak látku podobnou mýdlu. 

Většina starověkých národů zkrátka kombinovala nějakou formu tuku s popelem, ale nechyběly ani kurioznější suroviny, jak je třeba moč. Nicméně všechny vyráběly  toto mýdlo spíše pro čištění různých výrobků;. na přijetí do koupelen v běžných domácnostech si muselo počkat dlouho. Možná proto si jej nyní tolik užíváme. 

Vlastní tělo až na druhém místě?

Že si lidé ve středověku s hygienou hlavu nelámali, je známá věc. Už obtížněji lze ale uvěřit, že v osvíceném novověku to bylo snad ještě horší. Pokrokoví lékaři ještě v 19. století sváděli tuhé boje se svými konzervativnějšími kolegy o názor  že ke  snížení úmrtnosti pacientů po operacích výrazně přispějí chirurgovy čisté ruce. K jejich vítězství tak muselo na důkaz zemřít mnoho lidí. Oproti tomu se hygiena našich prababiček spočívající v sobotní koupeli a vydrhnutí podlahy pískem jeví jako docela snesitelná. 

Za to, že se dnes myjeme a uklízíme mnohem častěji a uvědoměleji, přispěl nejen změněný životní styl, ale hlavně rozvoj chemie. Mechanické čištění nahradily různé saponáty a to, co používáme k očistě těla, také vzniklo v chemické laboratoři. Za mezník se považuje přelom 18. a 19. století, kdy se začal vyrábět glycerin, mýdlo zlevnilo a jeho použití postupně zmasovělo. 

Vrátit se v čase

Když se nad tím trochu zamyslíme – nezaslouží si naše tělo nějakou lepší a příjemnější očistu než podlaha nebo nádobí? Věci ať si vystačí s průmyslově vyráběnými detergenty, ale člověk by si měl dovolit něco lepšího. Vždyť i v minulosti hospodyně, které drhly hrnce a prkna v podlaze tvrdými štětinami kartáčů a zrnky písku, dopřávaly vlastní kůži doma tradičně vyrobený, popř. u specialisty zakoupený kousek mýdla. To bylo dost dlouho považováno za vzácnost a společně s ním koupel znamenala rituál, odměnu za odvedený pracovní týden a očistu před slavnostní nedělí.

 Všechno ze starých časů napodobovat nemusíme; vždyť se se nám v mnoha směrech žije snadněji a pohodlněji. Nicméně vrátit se ke kořenům bývá podle psychologů občas prospěšné. A navíc jsou staré postupy v mnoha ohledech zdravější. Nemusíme si hned mýdlo z přírodních surovin uvařit; stačí se porozhlédnout, jaké přírodní mýdlo se dá v obchodě nebo na internetu sehnat.  Existuje mnoho menších solidních podniků, které vyrábějí mýdla ekologicky a po domácku. 

Koupel jako cvičení nebo modlitba

Když je něčeho moc, tak je toho příliš. Čím více věcmi jsme obklopeni, tím méně času máme na to vnímat je a pořádně si je prohlédnout. A to je škoda, protože se bezmyšlenkovitou konzumací ochuzujeme o řadu kvalitních zážitků.

 Koupel by měla být výjimečným okamžikem dne. Podle ekologických tradičních postupů mydlo obohacené nějakou zajímavou ingrediencí se vyznačuje zajímavým tvarem a vůní, které je třeba řádně vychutnat a ocenit. Vyberte si takové mýdlo, do kterého budete mít chuť se zakousnout, jako to udělal pejsek v pohádce Josefa Čapka. Braní lázně neboli tělesná očista je rituál, který přesahuje fyzickou stránku člověka. Užijte si ji s exkluzivním kvalitním mýdlem. 

Používáte mýdlo pouze na mytí rukou? Dáváte přednost sprchování, nebo koupeli? Jaký typ očisty je podle vás vhodnější pro relaxaci? 

Mohlo by se vám také líbit