Buňka, která dokáže léčit

Přibližně 37 000 miliard buněk, které tvoří lidské tělo, jsou povětšině diferencované buňky. Ty mají pouze jednu specifickou funkci. Například červené krvinky jsou zodpovědné za transport kyslíku, zatímco buňky svalových vláken mohou zkrátit reakci na nervový stimul. 

Kmenové buňky jsou naproti tomu buňky nediferencované; nacházejí se například v embryích, fetální tkáni, pupečníku, plodové vodě, ale také v dospělém organismu. A zatímco diferencovaná buňka může vytvářet pouze identické kopie sebe sama, kmenové buňky se nejen mohou obnovovat donekonečna, ale i se přeměnit na jakýkoliv jiný buněčný typ v organismu. Tato vlastnost představuje obrovské možnosti, které přestávají být pro vědce skryté. Je jasné, že kmenových buněk se začalo nejdříve využívat v medicíně.

Teoreticky víme dost

Kmenové buňky mají dvě základní vlastnosti:

  • schopnost se samy obnovovat, tj. zajistit vznik kmenových buněk prostřednictvím buněčného dělení;
  • schopnost diferenciace, tedy přeměny ve speciální tkáně nebo speciální buňky

Jejich prozkoumávání už trvá delší dobu a proto lze na základě této druhé vlastnosti, která se nazývá diferenciační potenciál, rozlišit různé typy kmenových buněk. Počínaje totipotentními které mohou vytvořit kompletní organismus (např. oplodněné vajíčko), přes pluripotentní, multipotentní, oligopotentní až k unipotentním. Ty poslední se ovšem vzmůžou “jen” na tvorbu buněk stejného typu. Od pozorování a klasifikace podle schopností je však ještě poměrně dlouhá cesta k efektivnímu využití ve prospěch lidstva; dá se říci, že odborníci ji právě teď vyšlapávají. 

Zdraví má přednost

Kmenové buňky jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů regenerativní medicíny a přispívají k opravě a regeneraci poškozené nebo zestárlé tkáně. Zní to lákavě, ale lékaři vázaní Hippokratovou přísahou mají jiné starosti než  zkoumat jak brzdit stárnutí. V prvé řadě musí zachraňovat životy u akutních případů. Takže zatímco s lidskými kmenovými buňkami se v určitých oborech, jako je neurologie, onkologie a endokrinologie, experimentuje již řadu let, jejich využití v estetické medicíně a kosmetické chirurgii se teprve rozjíždí a stále je předmětem výzkumu. 

Kvůli problémům, a to jak etickým a právním, tak i výrobním, které všechny  souvisejí s používáním kmenových buněk z lidských nebo zvířecích zdrojů, se kosmetický výzkum zaměřil na rostlinné kmenové buňky.. Stejně jako lidé a zvířata mají i rostliny rezervoár kmenových buněk, který je nezbytný pro zajištění správného růstu rostliny. V rostlinném organismu jsou kmenové buňky umístěny na kořenech nebo špičkách výhonků nazývaných meristémy. Tyto kmenové buňky mohou adekvátně řídit vývoj rostliny a mají potenciál umožňující “vybudovat” celou rostlinu. A odborné studie již potvrdiy pozitivní účinky na vzdáleně příbuznou lidskou pokožku.  

Jablko je opět vinno

Málo se ví, že jablko, jeden ze symbolů zdraví, pohody a mládí, je dnes hlavním zdrojem rostlinných kmenových buněk.  Kosmetika – kvůli tomu, jak se skladuje a jak dlouho se používá – však neobsahuje živé kmenové buňky rostlin, ale pouze mrtvé, respektive jejich výtažky. Ty se samozřejmě nemohou chovat jako živé. Z tohoto důvodu nespočívají jejich přínosy pro pokožku v mechanismech genetické interference, ale v působení antioxidantů a dalších fytochemických činidel v těchto extraktech obsažených.

Kliniky estetické medicíny dnes ovšem začínají nabízet injekční aplikace silnějších, čerstvějších a účinnějších rostlinných i živočišných preparátů. Je však třeba počítat s tím, že ve srovnání s krémem bude o něco dražší. 

Věříte, že se vědcům podaří výrazně zpomalit stárnutí nebo alespoň jeho vnější projevy? 

Mohlo by se vám také líbit