Koho v Ústí nechtějí?

Roky 2008 a 2009 přinesly vzestup české nacistické scény, reprezentované především neregistrovanými hnutími Autonomní nacionalisté, Národní odpor a jejich zastřešujícím politickým uskupením, Dělnickou stranou. Vzestup počtu sympatizantů hnutí a jejich aktivit znamenal i zvyšující se počet veřejných akcí (neo)nacistů. Na jaře 2009 situace došla tak daleko, že nacisté pochodovali v některém z českých měst téměř každý víkend. Nacistické hnutí nejsilněji a zároveň nejagresivněji vystupovalo v Ústeckém kraji, na jehož území je mnoho sociálně vyloučených lokalit, obývaných často Romy. Krajskému městu Ústeckého kraje Ústí nad Labem se nacisté dlouho vyhýbali, až v únoru 2009 ohlašují prostřednictvím svých webů pochod Ústím na 18. dubna 2009.

Chystá se pochod

Nacisté chtějí pochodovat večerním Ústím za svitu pochodní a zvuku bubnů. Jako zástěrku si pro svůj pochod volí „Uctění památky obětí bombardování Ústí nad Labem“, které se odehrálo v závěru války. Jistě zcela náhodou se jejich setkání koná nejbližší sobotu 120. výročí narození Adolfa Hitlera. Svůj pochod chtějí začít projevy na Lidickém náměstí, tedy náměstí pojmenovaném po vesnici Lidice, jejíž obyvatele včetně dětí, nacisté brutálním a nemilosrdným způsobem vyvraždili.

V Ústí se okamžitě po objevení informace o plánovaném pochodu nacistů formuje občanská Iniciativa „V Ústí (neo)nacisty nechceme“. Iniciativa zcela neformálním zůsobem spojuje (nejen) ústecké instituce a jednotlivce, kteří se rozhodli dát najevo veřejnou, ale nenásilnou formou, že je pro ně nepřijatelné, aby jejich městem pochodovali nacisté. Iniciativa nemá žádnou právní formu, ani bankovní účet. Vznikla spontánně, vzepjetím občanské společnosti. V Iniciativě se setkávají respektované ústecké Instituce, jako je Muzeum, Galerie Emila Filly, Severočeské divadlo opery a baletu a angažovaní a antifašisticky smýšlející jednotlivci. „Atmosféra schůzek Iniciativy, vypjatá blížícím se pochodem nacistů, mi připomínala atmosféru Občanského fóra, ta energie byla jedinečná,“ vzpomíná na loňskou činnost Iniciativy Vladimír Kaiser, její zakládající člen a ústecký archivář.

Na Iniciativě je vyjímečná právě její sjednocující úloha. Jednotí pod svou hlavičkou nejširší spektrum různých skupin a názorových proudů. Spolupracují tu lidé levicově i pravicově orientovaní, konzervativci i liberálové, ateisté a kněží, lidé důchodového věku a mladí studenti, učitelé a jejich žáci, Gádžové i jeden Rom. V posledním roce byla výrazně posílena i role církví. „Myslím, že promluvit, když vidí zlo na vzestupu, by měl každý křesťan,“ komentuje svoji aktivitu v Iniciativě Míša Kajlíková, ústecká farářka Československé církve husitské. Už od počátku své činnosti se snažíme rozbít známé a v České republice široce přijímané klišé – totiž, že antifašisté jsou jen extremisté z opačného konce politického spektra, že antifašismus je také násilná a protispolečenská ideologie a že co antifašista, to levicový, opilý radikál, který se rád pere s policisty. Okamžitě po vzniku Iniciativy spouštějí nacisté na svých webech propagandu, která toto tvrdí – Iniciativu označují za „Židy řízenou skupinu opilých a zfetovaných individuí, která chce jen vyvovávat problémy a špinit ušlechtilé myšlenky nacismu“. Ve skutečnosti je antifašismus, dle své definice: „osobní názorový postoj, kdy si jeho nositel uvědomuje nebezpečí nacistické ideologie a chce proti její mu šíření aktivně působit“. Tento postoj sjednocuje všechny členy Iniciativy. Pochodu nacistů Ústím 18.4. se zabránit nepodařilo, přesto se Iniciativě podařilo zburcovat veřejné mínění města proti pochodu a do kampaně „Ukažme (neo)nacismu záda!“ se zapojilo několik tisíc (nejen) Ústečanů. Na centrálním ústeckém Mírovém náměstí Iniciativa uspořádala tři dny před pochodem koncert na podporu svobody a demokracie, kterého se účastnilo více než tisíc lidí. Trasu naci pochodu Iniciativa vyzdobila jako „uličku hanby“ – označila žlutou páskou s nápisem „Pozor plyn!“, na kterou připevnila fotografie zad stovek odpůrců pochodu. Na Lidickém náměstí, přesně nad místy, kde naci řečníci pronášeli své projevy, Iniciativa nainstalovala obří transparent s fotografií známého skupinového sousoší Lidické děti, vyfoceného zezadu a nápisem „I lidické děti vám ukazují záda“. Před samotným pochodem obchodníci zabednili výlohy, Ústečané opustili ulice. Nacisté pochodovali zcela prázdným městem, pod dohledem těžkooděnců.

V závěru svého pochodu předáci nacistů slíbili, že letos se do Ústí vrátí a z dubnových naci srazů vytvoří v Ústí tradici.

(Neo)nacisté s vlajkou Třetí říše ; Lidické náměstí 18.4. 2009

 

Proč zrovna Ústí?

Proč podobná Iniciativa vzniká právě v Ústí nad Labem? „Ústí nad Labem bylo válkou, kterou nacisté vyvolali, postiženo obzvlášť tvrdě – bohaté židovské rodiny, které městu přinášely nebývalou prosperitu, před Hitlerem odešly do Ameriky, v červenci 1945 město postihl odsun jeho obyvatel. Následovalo nekontrolované budování těžkého průmyslu, které přineslo ekologickou devastaci,“ popisuje nedávnou minulost mladý historik a spisovatel Martin Krsek.

Navíc jsou zde ještě další, nikoli náhodné faktory. V Ústí nad Labem je silná historická tradice antifašismu,německy hovořící Ústí nad Labem bývalo jeho hlavním městem v předválečném Československu. V roce 1937, v době, kdy v sousedním Německu už byl u moci Adolf Hitler a intenzivně se připravoval na připojení československého pohraničí ke své Říši, v Ústí nad Labem proběhlo největší setkání antifašistů v německy hovořících zemích, účastnilo se ho kolem 80 tisíců lidí. V době, kdy v jiných velkých městech Sudet Henleinova SdP získává ve volbách výsledky vysoko přes 90 %, v Ústí nad Labem se to neděje a Sudetoněmecká sociální demokracie se udrží ve vedení města až do příjezdu Wermachtu, starosta Potzl je zatčen a odeslán do koncentračního tábora.

Ústí bylo válkou poškozeno jako málokteré jiné město v ČR. Rozvoj a prosperita města byl svázán s podnikáním několika místních „továrnických“ rodů židovského původu, které před blížícím se nacismem odešly do USA. Pro důležitost místního železničního uzlu a chemického průmyslu bylo město v závěru několikrát bombardováno americkým vojenským letectvem. Těsně po válce se v Ústí odehrál masakr německých civilistů. Po válce byla většina původních německy hovořících obyvatel odsunuta do Německa. Historickými souvislostmi místního antifašismu se intenzivně zabývá ústecké Muzeum, člen Iniciativy. Zvídavému čtenáři nelze nedoporučit návštěvu stránek www.zapomenutihrdinove.cz o německy mluvících antifašistech a www.bombardovani.muzeumusti.cz o bombardování města.

Dalším faktorem je jistě současný liberální a snad i kosmopolitní charakter města. Dělnická strana (a jistě tak bude i u její následnické Dělnické SS strany) dosáhla nejvyšších volebních výsledků právě v některých sídlech Ústeckého kraje, často překonala hranici 10 %. V samotném městě Ústí nad Labem ale volebně propadla. Vedení města se vůči (neo)nacismu jasně vymezilo a snaží se dělat vše pro to, aby nacisté Ústím nemohli pochodovat. Město také podporuje aktivity Iniciativy. Gustav Krov, ředitel ústeckého Muzea vzpomíná na vznik Iniciativy. „Jakmile se mi do ruky, vlastně do mailové schránky dostala výzva k zformování Iniciativy, reagoval jsem okamžitě,“ vzpomíná ředitel Krov. Všem v Muzeu bylo podle ředitele Krova okamžitě jasné, že je to výzva právě pro ně. „Město si platí právě Muzeum, jako nositele své historické paměti. A kdo si nepamatuje svou historii, musí ji prožít znova,“ říká přísně. „Stále ještě v Ústí žijí lidé, kteří si pochodňové pochody nacistů Ústím pamatují. Jak srazy (neo)nacistů pak vnímají oni,“ ptá se řečnicky tajemník Muzea Václav Houfek.

Dej si práci, zastav náci!

Že pochodem nacistů nic nekončí a že Iniciativa bude dlouhodobý projekt, začalo být jasné téměř ihned po jejím vzniku. A tak se okamžitě po pochodu v dubnu 2009 Iniciativa začala intenzivně připravovat na duben 2010. Bylo jasné, že je třeba změnit model, kdy (neo)nacisté si nahlásí svůj pochod a Iniciativa pouze reaguje na jejich kroky, čímž je stále pozadu. Proto vznikl plán, jak efektivně pochodu nacistů Ústím zabránit- Iniciativa si se značným předstihem nahlásila svá vlastní shromáždění a pochody na celé širší centrum města během všech dubnových dní.

Když (neo)nacisté nedávno ohlásili na ústeckém magistrátu svůj vlastní pochod (chtěli pochodovat v sobotu 17. dubna), bylo jim oznámeno, že prostory už jsou zabrány a jestli chtějí pochodovat, musí doložit souhlas prvního svolavatele, tedy Iniciativy. A ta jim jej samozřejmě nedala. A proto legální naci pochod letos v dubnu v centru města nebyl.

Iniciativa místo naci pochodu nabídla všem Ústečanům příležitost, jak uctít a vzpomenout na památku obětí náletu na město z konce války. Od 10. do 19. dubna uspořádala celou sérii akcí s protinacistickou tématikou pod heslem „Dej si práci – zastav náci!“. Z těch opravdu zajímavých lze jmenovat například komentovanou prohlídku centrem města „Po stopách bombardování“, kterou uspořádali historici ústeckého muzea. V kostele Nanebevzetí Panny Marie, proběhla společná ekumenická bohoslužba všech ústeckých křesťanských církví, před níž byla ještě přečtena jména obětí náletu. V sobotu 17. dubna měli dostat příležitost vyjádřit svůj nesouhlas s nacismem sportovně založení Ústečané „Během proti nacismu“. Na toto datum ale byl v České republice vyhlášen státní smutek, a tak byl běh nakonec zrušen z důvodu solidarity s obětmi leteckého neštěstí u Katyně a všemi Poláky. Pro antifašisty, kteří mají rádi zábavu a noční život, Iniciativa na celý týden připravila skvělé koncerty kapel, které podporují antifašistické myšlenky, v ústeckých klubech. Iniciativa dvakrát rozezněla zvony ústeckých kostelů – a to přesně v čase náletů na město, tedy 17. a 19. dubna krátce po obědě.

Blokáda bude

V roce 2009 někteří Iniciativě vytýkali přílišnou radikalitu, prý měla nacisty víc ignorovat a nepřitahovat k jejich pochodu pozornost. Jiní Iniciativě vytýkali přílišnou umírněnost – prý měla nacisty zablokovat, zastavit.

Letos se mnoho členů Iniciativy účastnilo úspěšné blokády největšího naci srazu v Evropě v od Ústí několik minut jízdy po dálnici vzdálených Drážďanech. Na základě drážďanské inspirace se Iniciativa rozhodla velký pochod nácků Ústím, bude-li nějaký, zablokovat. Blokáda Iniciativy „V Ústí (neo) nacisty nechceme“ měla být zcela nenásilnou a měla mít formu podobnou jako akce v Drážďanech – blokující si sednou na zem v místě, kterým chtějí nacisté pochodovat, a tím jim to znemožní.

Velký pochod dubnovým Ústím nakonec v roce 2010 neproběhl, blokády nebylo třeba.

Pro další roky blokádu nebereme jako cíl, mnohem raději bychom byli, kdyby pochod nebyl a blokády nebylo třeba. Pokud ale v budoucnu nacisté do našeho města přijedou, nebudeme jim už ukazovat záda, ale postavíme se jim čelem.

Míra Brož

článek byl napsán pro časopis Romano Voďi